.
J A R O S L A V   Š I M Í Č E K

Biografie


* 6.12.1962 v Olomouci

  • gymnázium Hladnov
  • lidová konzervatoř - obor kytara
  • Pedagogická fakulta v Ostravě - obor český jazyk, hudební výchova
  • Jazzová praktika Karla Velebného
  • vojna - Armádní umělecký soubor
  • Framus 5
  • Binder-Konrád bluesband
  • Petr Kroutil kvintet
  • Orchestr Sester Havelkových
  • Shadde Yadda
  • Nedaba
  • Jan Štolba Quartet
  • Jaroslav Šimíček Quartet
  • Prime Time Voice



  Spolupráce

Boris Urbánek, Ivan Myslikovjan, Richard Kroczek st., Radek Pastrňák, Michal Prokop, C&K Vocal, Vladimír Merta, Jan Burian, Vlastimil Třešňák, Petra Janů, Peter Binder, František Kop, Renu Gidoumal, Sestry Havelkovy, Ondřej Havelka, Petra Ernyei, Vojtěch Eckert, Petr Kroutil, Palazzo orchestra, Olga Škrancová, Jan Štolba, Michael Clifton, Jiří Polydor, Tony Viktora, Dája Šimíčková, Ondřej Kabrna, Kvarteto svatého Vavřince, Vladimír Strnad, Barney Kantor, Radek Němejc, Eva Emingerová, Branko Križek, Julius Baroš, Adam Tvrdý, David Vrobel, Tomáš Hobzek, Radek Zapadlo, Matej Benko, Jan Smigmator, Svatobor Macák, Wrgha Powu, Tomáš Sýkora, Two Voices, Jana Rychterová, Raven, Nedaba, Michal Žáček, Sammy Vomáčka, David Fárek, Jiří Kovář, Lee Andrew Davison, David Solař, Osian Roberts, Golden Big band Prague, Prime Time Voice etc... 

        Současnost      


   

 Jaroslav Šimíček Quartet

Kvartet je složen z výrazných hráčských osobností, které spojuje původní repertoár. Ten se od původní podoby straight ahead jazz zachycené na CD The Way Home -Arta 2009, vyvíjí k meditativnějšímu ale také groovy pojetí. 

  • Osian Roberts - tenorsax  /  David Fárek - tenorsax, sopranosax
  • Vitek Pospíšil - piano
  • Jaroslav Šimíček double - bass
  • Dušan Černák - drums

   Prime Time Voice

.... neotřelý repertoár z doby "od Andrews Sisters až po Chicka Coreu" i autorská tvorba, propracované vokální party v originálních aranžmá, působivá jazzová sóla, příjemný akustický zvuk .... 

  • Dana Šimíčková - soprán
  • Taťána Roskovcová - mezzosoprán
  • Marta Marinová - alt
  • Jiří Kovář - kytara
  • Jaroslav Šimíček - kontrabas
  • Petr Mikeš, Jan Dvořák - drums



Shadde Yadda Quartet

Stylově interpretuje ranou i pozdější americkou i českou swingovou a jazzovou hudbu v rozmezí let 20. až 4O.; jeho členové prošli velkým množstvím špičkových pražských ansámblů, přičemž v řadě z nich se také společně setkali (Originální pražský synkopický orchestr, Melody Makers Ondřeje Havelky, Sestry Havelkovy a Orchestr nebo Jazzový orchestr Českého rozhlasu..). Výčet všech hudebních těles by byl příliš dlouhý - i proto, že hudební zaměření jednotlivých členů je různorodé - od moderního jazzu až k jeho počátkům, jejich společným jmenovatelem je ale nepochybně láska k swingu. 

  • Dana Šimíčková - vocal
  • Jiří Kovář - guitar
  • Martin Zbrožek - violin / Petr Kroutil tenorsax,clarinet
  • Jaroslav Šimíček - double bass

Nedaba

je autorský projekt pianisty a skladatele Tomáše Sýkory

  • David Fárek - saxes
  • Tomáš Sýkora - piano
  • Miroslav Nosek - kytara
  • Jaroslav Šimíček - double bass
  • Marek Urbánek - drums

Historie

Palazzo orchestra (2006)

  • Petr Kroutil - sax,flutes,clarinet
  • Martin Krč - piano
  • Michael Clifton - drums
  • Jaroslav Šimíček - bass

 Petra Ernyei kvintet   

  • Radek Zapadlo - ts
  • V. Strnad - piano
  • Radek Němejc - drums
  • Jaroslav Barney Kantor - g
  • Jaroslav Šimíček - bass

 Kvintet Petra Kroutila  (1998 - 2010)

  • Petr Kroutil - ts
  • Jaroslav Barney Kantor - g
  • Vladimír Strnad - piano
  • Emil Heyrovský - drums
  • Jaroslav Šimíček - bass

Orchestr Sester Havelkových (1995 - 2012)

  • Anna Vávrová - voc
  • Olga Bímová - voc
  • Dája Šimíčková - voc
  • Petra Kohoutová - voc
  • Michal Krása - tp
  • Zuzana Ondřejčková - violinofon
  • Pavel Jordánek - as, cl
  • František Rubáš - ts, cl
  • Jiří Polydor- piano
  • Jiří Kovář - g
  • Vladislav Sosna - drums
  • Jaroslav Šimíček - leader,arrangements, bass 

Binder Konrád Blues Band (1994 - 1996)

  • Peter Binder - g, voc
  • František Kop - tenorsax, sopranosax
  • Ondřej Konrád - harmonica
  • Hynek Schneider - drums
  • Jaroslav Šimíček - bg

 Skupina Petry Janů (1990 - 1992)

  • Petra Janů - voc
  • Ivan Jeřábek - g
  • Lubor Šonka - keys
  • Jiří Bareš - g, keys
  • Vladislav Sosna - drums
  • Jaroslav Šimíček - bg

 Framus 5 (1988 - 1990)

  • Michal Prokop - voc
  • Ivan Jeřábek - g
  • Lubor Šonka - keys
  • Vítek Janda - keys
  • René Šimon-drums
  • Jaroslav Šimíček - bg



Armádní umělecký soubor VN (1987 - 1988)

  • Ufffffffff...............

 Mikro (1985 - 1987)

  •  Richard Kroczek - g, violin
  • Radek Pastrňák - g
  • Jarda Panáček - g
  • Richard Kroczek ml. - drums
  • Jaroslav Šimíček - bg

 Jazzová laboratoř (1980 - 1985)

  • Boris Urbánek - keys
  • Ivan Myslikovjan - alto sax
  • René Šimon, Rostislav Mikeška, Michal Hejna - drums
  • Jaroslav Šimíček - bg

 Demon (1977 - 1980)

  • Jaroslav Šimíček - g,keys,voc
  • Petr Bartko - g,voc
  • Vladimír Pružina Vyležík - bg,voc
  • Tomáš Vlček - drums, voc

Deník

Moje hudební začátky

Moje hudební začátky jsou banální. Začalo to nenáviděnými hodinami klavíru někdy ve třetí třídě základní školy. Vzpomínám, že jsem řešil dilema, co je horší, jestli hudebka nebo zubař.
Následně se moje energie koncentrovala k přání ukončení docházky do hudební školy - to jsem chtěl pak dlouhou dobu jako hlavní a jediný dárek k vánocům. Situace se začala mírně obracet, když jsem na jakémsi školním večírku zahrál na piano boogie woogie a jindy poměrně chladná Lenka Krausová si mě začla trochu všímat. To mě ale začal zajímat jiný nástroj - kytara. Pak už byl jen krůček k založení big beatu. Dali jsme si "originální" název Demon, myslím, že tehdy takových kapel s tímto názvem bylo v každém městě několik, a na konci osmé třídy základní školy jsme měli ve školní tělocvičně první koncert. Dopadl výborně až na konec. Přišla učitelka a vypla nám aparaturu ze zásuvky s tím, že jsme moc hlasití.
Démony to ovšem nikterak nerozhodilo, naopak. Kapela fungovala dál, ale to už jsem byl na gymplu a čím dál víc mě zajímal jazz. V druháku jsem se seznámil s Borisem Urbánkem a založili jsme akustické duo kytara - klavír a později s příchozí rytmikou jsme si dali název Jazzová Laboratoř a začala krásná doba hraní na jazzových festivalech, Černé louce, v kinokavárně v Hrabůvce - hráli jsme improvizace k filmům, které jsme společně s diváky sledovali.

Gympl

Gympl - nejlepší léta... Co jsou pro mě čtyři roky dnes ve srovnání s věčností čtyř let na gymplu.
V prváku jsem spatřil na chodbě školy vousatá individua, která jsem měl za profesory a oni to byli studenti, pro které my bažanti jsme byli něco jako vzduch nebo obtížný hmyz.
Někdy se stalo, že tato monstra nás vzala na vědomí - to byly ony kuřácké čtvrthodinky před vyučováním. Časem tyto kuřácké plácky krásně demonstrovaly naturel jednotlivých profesorů. Před typem profesora - chlap kuřák - (nejlépe flegmatik) jsme se po jistém oprsknutí ani nesnažili nikterak schovávat, později dokonce jsme je s okatou přeslušnělostí a s cigárem v ústech rozverně zdravili. Na druhé straně byly typy profesorů, před kterými mnozí ranní huliči při úprku podávali slušné sportovní výkony.
Tuto idylku ovšem narušoval fakt, že každý den hrozilo vyvolání k tabuli a to navíc z jakéhokoli předmětu. To jsem považoval za absolutní zvůli hlavně proto, že jsem byl imrvére zatížen nějakým milostným vztahem a navíc zrovna vyšlo nové elpíčko duetů Chicka Corey a Garyho Burtona. Tyto jazzové myšlenky jsem vysílal tak mocně, že jsem byl v tu chvíli většinou vyvolán, ale bohužel tázán na něco úplně jiného než na harmonii chorusu v La fiestě.
Ale jako jazzový vysílač jsem byl na druhé straně taky úspěšný, neb si mě - obtížného hmyzu z prvního ročníku všiml řídkým porostem téměřfousů zarostlý třeťák - tedy kmet Boris Urbánek a navrhl, abychom založili akustické duo kytara - klavír. To jsme udělali a tvářili se poměrně originálně jakoby stejné duo Viklický - Andršt už pár let neexistovalo. Dole v budově školy byl kinosál s krásným křídlem a školník byl na vojně s Lacem Deczim, takže byl jazzu nakloněn a my jsme měli kde zkoušet.. Po čase nás napadlo, že bychom se školníkovi měli revanžovat, koupili jsme láhev vína a já jsem byl vyslán, abych ji předal. Zaklepal jsem na dveře jeho školního bytu a když otevřel, začal jsem cosi blekotat, že je fajn, že máme kde zkoušet a že tady má od nás láhev. Školník rezolutně zavrtěl hlavou, že to ne a asi čekal, že ho budu přemlouvat, ale já jsem se zcela neznalý těchto předávacích her zmateně otočil a odcházel. Po pár krocích jsem zaslechl počkej... dej to sem! ...tak jsem tedy odevzdal svou první a na dlouhou dobu taky poslední láhev - prezent...