Biografie
* 6.12.1962 v Olomouci
pak Ostrava:
gymnázium Hladnov
lidová konzervatoř - obor kytara
Pedagogická fakulta v Ostravě - obor český jazyk, hudební výchova
Jazzová praktika Karla Velebného
vojna - Armádní umělecký soubor
Framus 5
Binder-Konrád bluesband
Petr Kroutil kvintet
Orchestr Sester Havelkových
Spolupráce:
Boris Urbánek, Ivan Myslikovjan, Richard Kroczek st., Radek Pastrňák, Michal Prokop, C&K Vocal, Vladimír Merta, Petra Janů, Peter Binder, František Kop, Renu Gidoumal, Sestry Havelkovy, Ondřej Havelka, Petra Ernyei, Vojtěch Eckert, Petr Kroutil, Palazzo orchestra, Olga Škrancová, Jan Štolba, Michael Clifton, Jiří Polydor, Tony Viktora, Dája Šimíčková, Ondřej Kabrna, Kvarteto svatého Vavřince, Vladimír Strnad, Barney Kantor, Radek Němejc, Eva Emingerová, Branko Križek, Julo Baroš, Adam Tvrdý, David Vrobel, Tomáš Hobzek, Radek Zapadlo, Matej Benko
Kapely:
Současnost
Jaroslav Šimíček Quartet
- Radek Zapadlo - sax
- Matej Benko - piano
- Jaroslav Šimíček - double bass
- Tomáš Hobzek - drums
Orchestr Sester Havelkových
- Anna Vávrová - voc
- Olga Bímová - voc
- Dája Šimíčková - voc
- Petra Kohoutová - voc
- Michal Krása - tp (alt. Jaroslav Navrátil)
- Zuzana Ondřejčková - violinofon (alt. Kateřina Trnavská)
- Petr Kroutil - as, cl (alt. Jan Janda)
- Jan Tříska - ts, cl (alt. Petr Kroutil)
- Jiří Gilík - piano (alt. Jiří Polydor, Jakub Šafr)
- Jiří Kovář - g (alt.Jaroslav Barney Kantor)
- Vladislav Sosna - drums
- Jaroslav Šimíček - leader, arrangements, bass
Shadde Yadda
- Dana Šimíčková - vocal
- Jaroslav Barney Kantor - guitar (alt. Boris Urbánek - piano)
- Radek Zapadlo (alt. Jan Štolba, Petr Kroutil) - saxophone
- Jaroslav Šimíček - bass
Petr Kroutil Quartet
- Petr Kroutil - ts, as, fl
- Ondřej Kabrna - piano (alt Jiří Kovář - g)
- Branko Križek - drums
- Jaroslav Šimíček - bass
Historie
Jazzová laboratoř (1980 - 1985)
- Boris Urbánek - keys
- Ivan Myslikovjan - alto sax
- René Šimon, Michal Hejna - drums
- Jaroslav Šimíček - bg
Mikro (1985 - 1987)
- Richard Kroczek - g, violin
- Radek Pastrňák - g
- Jarda Panáček, Richard Kroczek ml. - drums
- Jaroslav Šimíček - bg
AUS VN (1987 - 1988)
Framus 5 (1988 - 1990)
- Michal Prokop - voc
- Ivan Jeřábek - g
- Lubor Šonka - keys
- Vítek Janda - keys
- René Šimon-drums
- Jaroslav Šimíček - bg
Skupina Petry Janů (1990 - 1992)
- Petra Janů - voc
- Ivan Jeřábek - g
- Lubor Šonka - keys
- Jiří Bareš - g, keys
- Vladislav Sosna - drums
- Jaroslav Šimíček - bg
Binder Konrád Blues Band (1994 - 1996)
- Peter Binder - g, voc
- František Kop - tenorsax, sopranosax
- Ondřej Konrád - harmonica
- Hynek Schneider - drums
- Jaroslav Šimíček - bg
Orchestr Sester Havelkových (1995)
- Olga Bímová - voc
- Dája Šimíčková - voc
- Petra Kohoutová - voc
- Michal Krása - tp
- Zuzana Ondřejčková - violinofon
- Pavel Jordánek - as, cl
- František Rubáš - ts, cl
- Jiří Polydor- piano
- Jiří Kovář - g
- Vladislav Sosna - drums
- Jaroslav Šimíček - leader,arrangements, bass
Kvintet Petra Kroutila - ts
- Jaroslav Barney Kantor - g
- Vladimír Strnad - piano
- Emil Heyrovský - drums
- Jaroslav Šimíček - bass
Petra Ernyei kvintet
- Radek Zapadlo - ts
- V. Strnad - piano
- Radek Němejc - drums
- Jaroslav Barney Kantor - g
- Jaroslav Šimíček - bass
Palazzo orchestra (2006)
- Petr Kroutil - sax,flutes,clarinet
- Martin Krč - piano
- Michael Clifton - drums
- Jaroslav Šimíček - bass
Hudební deník
Moje hudební začátky
Moje hudební začátky jsou banální. Začalo to nenáviděnými hodinami
klavíru někdy ve třetí třídě základní školy. Vzpomínám, že jsem řešil
dilema, co je horší, jestli hudebka nebo zubař.
Následně se moje energie koncentrovala k přání ukončení docházky do
hudební školy - to jsem chtěl pak dlouhou dobu jako hlavní a jediný
dárek k vánocům. Situace se začala mírně obracet, když jsem na jakémsi
školním večírku zahrál na piano boogie woogie a jindy poměrně chladná
Lenka Krausová si mě začla trochu všímat. To mě ale začal zajímat jiný
nástroj - kytara. Pak už byl jen krůček k založení big beatu. Dali jsme
si "originální" název Demon, myslím, že tehdy takových kapel
s tímto názvem bylo v každém městě několik, a na konci osmé třídy základní
školy jsme měli ve školní tělocvičně první koncert. Dopadl výborně až
na konec. Přišla učitelka a vypla nám aparaturu ze zásuvky s tím, že
jsme moc hlasití.
Démony to ovšem nikterak nerozhodilo, naopak. Kapela fungovala dál,
ale to už jsem byl na gymplu a čím dál víc mě zajímal jazz. V druháku
jsem se seznámil s Borisem Urbánkem a založili jsme akustické duo kytara
- klavír a později s příchozí rytmikou jsme si dali název Jazzová Laboratoř
a začala krásná doba hraní na jazzových festivalech, Černé louce, v
kinokavárně v Hrabůvce - hráli jsme improvizace k filmům, které jsme
společně s diváky sledovali.
Gympl
Gympl - nejlepší léta... Co jsou pro mě čtyři roky dnes ve srovnání
s věčností čtyř let na gymplu.
V prváku jsem spatřil na chodbě školy vousatá individua, která jsem
měl za profesory a oni to byli studenti, pro které my bažanti jsme byli
něco jako vzduch nebo obtížný hmyz.
Někdy se stalo, že tato monstra nás vzala na vědomí - to byly ony kuřácké
čtvrthodinky před vyučováním. Časem tyto kuřácké plácky krásně demonstrovaly
naturel jednotlivých profesorů. Před typem profesora - chlap kuřák -
(nejlépe flegmatik) jsme se po jistém oprsknutí ani nesnažili nikterak
schovávat, později dokonce jsme je s okatou přeslušnělostí a s cigárem
v ústech rozverně zdravili. Na druhé straně byly typy profesorů, před
kterými mnozí ranní huliči při úprku podávali slušné sportovní výkony.
Tuto idylku ovšem narušoval fakt, že každý den hrozilo vyvolání k tabuli
a to navíc z jakéhokoli předmětu. To jsem považoval za absolutní zvůli
hlavně proto, že jsem byl imrvére zatížen nějakým milostným vztahem
a navíc zrovna vyšlo nové elpíčko duetů Chicka Corey a Garyho Burtona.
Tyto jazzové myšlenky jsem vysílal tak mocně, že jsem byl v tu chvíli
většinou vyvolán, ale bohužel tázán na něco úplně jiného než na harmonii
chorusu v La fiestě.
Ale jako jazzový vysílač jsem byl na druhé straně taky úspěšný, neb
si mě - obtížného hmyzu z prvního ročníku všiml řídkým porostem téměřfousů
zarostlý třeťák - tedy kmet Boris Urbánek a navrhl, abychom založili
akustické duo kytara - klavír. To jsme udělali a tvářili se poměrně
originálně jakoby stejné duo Viklický - Andršt už pár let neexistovalo.
Dole v budově školy byl kinosál s krásným křídlem a školník byl na vojně
s Lacem Deczim, takže byl jazzu nakloněn a my jsme měli kde zkoušet..
Po čase nás napadlo, že bychom se školníkovi měli revanžovat, koupili
jsme láhev vína a já jsem byl vyslán, abych ji předal. Zaklepal jsem
na dveře jeho školního bytu a když otevřel, začal jsem cosi blekotat,
že je fajn, že máme kde zkoušet a že tady má od nás láhev. Školník rezolutně
zavrtěl hlavou, že to ne a asi čekal, že ho budu přemlouvat, ale já
jsem se zcela neznalý těchto předávacích her zmateně otočil a odcházel.
Po pár krocích jsem zaslechl počkej... dej to sem! ...tak jsem tedy
odevzdal svou první a na dlouhou dobu taky poslední láhev - prezent...
